Databáze projektu Prázdné domy eviduje na území hlavního města Prahy 370 prázdných, dlouhodobě nevyužívaných budov. Zdaleka nejde jen o běžné obytné domy: najdeme zde také množství významných historických, památkově hodnotných staveb. Jednou z nich je i Invalidovna, barokní skvost v pražském Karlíně.
Majitelé a správci si často lámou hlavu, jak co nejlépe vdechnout těmto rozsáhlým kulturním památkám nový život, aby se uchovaly jejich hodnoty a zároveň přinesly nové, atraktivní a společensky smysluplné využití.
V rámci práce na strategii revitalizace Invalidovny jsme zkoumali příklady inspirativní praxe v zahraničí. Našli jsme množství zajímavých projektů, mezi kterými se nám podařilo identifikovat čtyři hlavní trendy ve využívání restaurovaných historických objektů. Zde je jejich přehled.
Jedním z nejpopulárnějších přístupů k revitalizaci historických budov je využití prostorů pro širokou škálu aktivit různých cílových skupin. V takto multifunkčním prostředí si každý návštěvník může přijít “na své”, což umožňuje, aby se objekt stal živým a vyhledávaným společensko-kulturním centrem jak pro místní komunitu, tak pro návštěvníky z jiných regionů či ze zahraničí.
Tato metoda revitalizace může fungovat v případě rozsáhlých objektů nebo souborů staveb, které mají kapacitu pro mnoho souběžných činností a které jsou umístěny v dopravně dobře přístupných lokalitách, ve kterých není jiné dostačující zázemí pro komunitní a kulturní aktivity.
Nejslavnějším evropským příkladem takové praxe je vídeňský MuseumsQuartier, který v areálu bývalých barokních jízdáren od roku 2001 hostí nejen několik muzeí, ale také například umělecké rezidence, centrum současného tance či vzdělávací a volnočasová centra.
Dalším příkladem multifunkčního využití historických prostorů je lotyšská Ziemeļblāzma, bývalý palác kultury ležící v severní části Rigy. I když tento objekt nedosahuje takového zahraničního věhlasu jako vídeňský MuseumsQuartier, od roku 2013 představuje důležité kulturní centrum pro místní komunitu, které kromě široké škály akcí poskytuje také zázemí pro fungování amatérských kulturních spolků. Ziemeļblāzma je příkladem toho, že tento přístup k revitalizaci památek může fungovat i v menších městech.
Další možností využití historických prostorů je vytvořit centrum pro spolupráci více subjektů jednoho odvětví. Takové prostředí sice oslovuje užší část veřejnosti nežli v případě multifunkčních center, ale může díky němu vzniknout cluster spolupracujících subjektů v daném oboru. Fungování v rámci jedné budovy může být katalyzátorem pro interakci mezi jednotlivými aktéry, kteří mohou spolupracovat při organizaci akcí a svými činnostmi se navzájem obohacovat.
Příkladem takové praxe je konverze pařížského Centre Les Récollets, objektu bývalého františkánského kláštera z počátku 17. století. Francouzský stát, vlastník objektu, proměnil klášter v místo, kde mohou přebývat umělci, vědci a akademici, kteří přijedou do Paříže tvořit a pracovat. Zároveň zde sídlí Maison de l’architecture Ile-de-France (Dům architektury na Île-de-France), který pod sebou sjednocuje množství organizací zaměřených na vzdělávání, výcvik a networking architektů a také na vzdělávání širší veřejnosti v oboru architektury.
Renovovanou budovu lze také použít k edukaci o historii daného místa či o společenských tématech spjatých s jeho minulostí. Britská organizace Historic Royal Palaces spravuje a provozuje šest královských paláců a v jejich prostorách vzdělává návštěvníky všech věkových skupin o historii těchto míst, potažmo o historii celé Británie. Kromě klasických prohlídek a přednášek organizuje i debaty či školní exkurze, ale i inovativní programy, kdy děti plní úkoly prostřednictvím mobilních aplikací nebo se účastní celodenních interaktivních her se zapojením herců představujících dobové postavy.
V belgických Antverpách se pak nachází Red Star Line Museum, připomínající osudy více než dvou milionů lidí, kteří se mezi lety 1873 a 1934 rozhodli emigrovat z Evropy do Ameriky na lodích přepravní společnosti Red Star Line. Muzeum od roku 2003 operuje v konvertovaných halách, které původně sloužily jako kontrolní stanice. Kromě prezentace historických příběhů se také snaží o tematizaci osudů současné emigrantské komunity.
Posledním trendem ve využití restaurovaných památek je vzdělávací a osvětová činnost týkající se vlastního tématu renovace a revitalizace historických a památkově chráněných objektů.
Zářným příkladem tohoto přístupu je kartuziánský klášter Mauerbach, ležící nedaleko Vídně. Rakouský Bundesdenkmalamt (ekvivalent českého Národního památkového ústavu) se od roku 1984 věnuje důkladné rekonstrukci celého areálu a zároveň v jeho prostorách nabízí kurzy a semináře jak pro své zaměstnance, tak pro návštěvníky různých profesí, kteří se při výkonu svého povolání setkávají s renovací historických budov. Kurzy zahrnují širokou škálou témat - od technik tradičních řemesel či historického a moderního stavitelství až po posuzování technického stavu objektů, dokumentaci nebo údržbu architektonického dědictví.
Jiným příkladem je využití paláce z 18. století Palacete dos Viscondes de Balsemão v portugalském Portu pro Banku materiálů (Banco de Materiais). Tato instituce, spravovaná oddělením muzeí a kulturního dědictví portské radnice, shromažďuje a eviduje typické regionální stavební materiály.
Jejich sběr z velké části zajišťuje město, přispívat však mohou všichni občané. Těm jsou pak materiály v případě potřeby vydávány na stavební a restaurační účely. Od roku 2010 je otevřeno také veřejné muzeum, kde si návštěvníci mohou materiály, nejčastěji keramické kachle, prohlédnout a dovědět se více o jejich historii a zpracování.